Pokora

Pokora

Pokora je schopnost nevidět sebe sama ani jako střed vesmíru a ani jako střed životů všech lidí kolem nás. Je to vědomí, že vše kolem se nemusí podřizovat výhradně našim touhám. Pokora je schopnost odpustit druhým a ještě dříve sám sobě. Pokorný člověk nepodmiňuje svůj úspěch jedinečným „Já“, ale ví, že mnoho dalších jej může dosáhnout také. Díky pokoře dokážeme opravdu vidět druhé i s jejich sny, neúspěchy, štěstím a omylností. Je to vědomí, že sami nejsme neomylní. Pokora je přijetí odvěké pravdy, že malé věci dnes, udělají v čase velký rozdíl.

Díky pokoře nepotřebuje být opravdový úspěch dokazován vlastními slovy. Malost touží po mluvení, avšak moudrost oplývá pokorou a věděním. Arogance a ego jsou tím prvním, kdo druhé soudí a nebo bez okolků odsoudí

Pýcha

Pýcha

 

Pýcha je pouze lidská vlastnost, zvířata nejsou nikdy pyšná (snad jedině páv), taky nemají proč. Pýcha vede a pudí člověka k tomu, aby na sebe neustále něčím upozorňoval, čímž se ostatním stává zcela nesympatickým a protivným. Projevuje se jednak již samotným (řeč těla) neverbálním projevem (chůzí, povýšeným pohledem, gesty), jednak (jazyk)způsobem řeči a chováním. Většinou se jedná o jeden z projevů mdlé inteligence. Pyšný člověk má neustálou potřebu se něčím chlubit: majetkem (který údajně má), rozhledem (který většinou nemá), znalostmi (i těmi, které nemá), mocí (platí totéž), atp.  Každou svoji řeč začíná zpravidla slůvkem '''JÁ'''. Lidi ve svém okolí považuje většinou za blbce, správně pak oni jeho také a mají pravdu.

Pyšný člověk se projevuje tím, že všechno zná, všechno může, všude byl, všechno má. Jeho oblíbenost mezi spoluobčany je nulová a vystihují ji snad nejlépe tyto věty: ''„nese se jako páv'',a to není prosím nějaká závist, pouze zdravý pohled a názor ostatních normálních lidí.

Pýcha (též povýšenost, namyšlenost, zpupnost) je vlastnost spočívající v nadhodnocení vlastní osoby. Prakticky všechny etické a náboženské systémy pohlížejí na pýchu negativně. Např. křesťanství ji jmenuje jako první ze sedmi hlavních hříchů a považuje ji za prapůvod všeho zla. Opakem neřesti pýchy je ctnost pokora.

Bruno Groening

Bruno Groening

Bůh stvořil člověka hezkého, dobrého a zdravého. Takového ho chce i mít. Původně byli lidé s Bohem v úplném spojení; byla tu jen láska, harmonie a zdraví; všechno bylo v jednotě. Ale když první člověk uposlechl hlas, který patřil tomu zlému a který k němu promlouval z vnějšku této jednoty, a jednal podle tohoto hlasu, roztrhlo se toto spojení a od té doby stojí Bůh tady a tam na druhé straně stojí člověk. Mezi Bohem a člověkem vznikla velká propast. Už tu není žádného spojení. Člověk, odkázán sám na sebe, může být jak chce věřící a modlit se, přesto bude na své cestě životem napadán zlem a bude jím stahován do hloubky. Na své cestě jste došli až tam dolů. Zažíváte neštěstí, bolesti, nevyléčitelné utrpení. Říkám vám: Nechoďte ještě hlouběji, volám vás k velkému obratu na této cestě! Pojďte sem nahoru a přes tu propast vám postavím most! Pojďte z cesty utrpení na cestu Boží! Na této cestě není žádného utrpení, žádných bolestí, neexistuje tu nic nevyléčitelného; tady je všechno jen dobré. Tato cesta vede zpět k Bohu!

 

Člověk je stvoření lásky. Co je v lásce stvořeno, může jen v lásce žít. (Láska je Bůh).

Bohu není nic nemožné!

Odložte nenávist a závist, neboť žijete tak, jací jste. Nenávist a závist nutí k nesvárům a hádkám.

Dobře si uvažte každé slovo, každou větu, kterou vyřknete a každou myšlenku, kterou přijmete, jestli je hodna toho, aby byla přijata! A zvažte si to všechno docela přesně, jestli jste jednali správně. Povolávejte se denně sami k pořádku, to zn., k Bohu! Sami se pokárejte!

Každý je svého štěstí strůjcem, neboť co kdo seje, to bude i sklízet.

Jen prosím, prosím nebuďte lehkověrní! Dnes říkám to, co říkám pořád: Nemusíte tomu vůbec věřit, co říkám! Ani to po vás nevyžaduji. Povinnost však, kterou máte, je: sami se o všem přesvědčit!

Žádný člověk nemůže uzdravovat, je to vždy jen Jeden, Bůh!

Anhony de Melto

Anhony de Melto

Současná chvíle není nikdy nesnesitelnná,

jestliže žiješ právě tou chvílí.

Nesnesitelné ovšem je mít tělo tady

v deset hodin dopoledne

a myšlenky už na šest hodin večer,

tělo doma a myšlenky v San Francisku

 Jediný okamžik

přijetí všeho, co je,

je lepší než tisíc let zbožnosti.

Kahlil Gibran

Kahlil Gibran


Bohatý tovární ze Severu se pohoršil,
když uviděl rybáře z Jihu, jak líně
polehává vedle své loďky a pokuřuje z dýmky.

"Proč nerybaříš?" ptá se továrník.
"Protože jsem už dnes chytil dost," povídá rybář.
"A proč si nenalovíš víc?"
"A proč bych to dělal?"

"Mohl by sis víc vydělat," zněla odpověď.
"A pak by sis třeba k loďce mohl pořídit motor,
lovit v hlubších vodách a nalovit víc.
Tak by sis vydělal víc a mohl si pořídit sítě.
S nimi bys nachytal ještě víc a vydělal ještě víc peněz.
Brzy bys měl dost, aby sis mohl koupit
dvě rybářské lodě... a možná celou flotilu rybářských lodí.
Pak bys byl bohatý, tak jako já.

"A co by bylo potom?"

"Pak by sis mohl opravdu užívat života."

"A co myslíte, že právě dělám?"

Kahlil Gibran

Kahlil Gibran

O lásce

A Mustafa pozvedl hlavu, pohlédl na lidi a na ně padl klid. I řekl důrazným hlasem:
Když vám pokyne láska, následujte ji, i když jsou její cesty tvrdé a strmé.
A ovanou-li vás její křídla, vzdejte se jí,
i když vás může zranit meč, skrytý mezi jejími perutěmi.
A když k vám promluví, uvěřte v ni,
i když její hlas může rozmetat vaše sny jako severák, pustošící zahradu.

Neboť láska vás nejen korunuje, ale také přibíjí na kříž.
Láska vám dává růst, láska však u vás dělá také průklest.
Neboť jak vystupuje k vašemu vrcholu
a láska vaše nejněžnější větévky, chvějící se v slunci,
tak také sestupuje k vašim kořenům, lnoucím k zemi, a otřásá jimi.
Svazuje vás jako snopy obilí.
Vymlacuje vás, aby vás obnažila.
Prosívá vás, aby vás zbavila plev.
Vymílá vás doběla.
Hněte vás, dokud nezvláčníte.
A pak vás postoupí svému svatému ohni,
abyste se stali svatým chlebem pro svatou hostinu Boha.
To vše má láska s vámi učinit, abyste mohli poznat tajemství svého srdce
a v tomto poznání se stali zlomkem srdce života.
Ale kdybyste snad ze strachu hledali jen pohodu a rozkoš lásky,
pak by bylo pro vás lépe, kdybyste přikryli svoji nahotu a odešli z mlatu lásky.
do jednotvárného světa bez střídání ročních dob,
kde se budete smát, ne však celým svým smíchem,
a kde budete plakat, ale ne všemi svými slzami.

Láska dává jen sebe a bere jen ze sebe.
Láska neovládá, ani nechce být ovládána.
Neboť lásce postačuje láska.
Milujete-li, neměli byste říkat: "V mém srdci je Bůh", ale spíše byste měli říci: "Jsem v srdci Boha!"
A nedomnívejte se, že můžete usměrňovat běh lásky,
neboť láska, uzná-li vás toho hodnými, bude sama řídit váš běh.
Láska nemá jiné přání než naplnit sebe samu.
Ale milujete-li a musíte-li nezbytně mít nějaká přání, pak ať jsou to tato přání:
Roztát a být jako horská bystřina, zpívající svou píseň noci.
Poznat bolest z přemíry něhy.
Být poraněn svým vlastním pochopením lásky,a krvácet dobrovolně a radostně.
Probouzet se za úsvitu s okřídleným srdcem a vzdávat díky za další den lásky;
odpočívat v poledne a rozjímat o extázi lásky;
vracet se večer domů s vděčností a pak usínat s modlitbou za milovanou bytost
v srdci a s písní chvály na rtech.

 

Seattl

Seattl

Vše je navzájem spjato, jako pokrevní příbuzní v rodině. Všechno něco spojuje.

Co postihne Zemi, postihne i její syny. Člověk nestvořil život, je jen jeho součástí. Den a noc nenastanou najednou. Naši mrtví žijí dál ve sladkých řekách Země, vracejí se zpět lehkým krokem jara a jejich duše je ve větru, který čeří hladinu rybníků.

Víme jedno, co bílý muž snad jednou také pochopí – náš Bůh je stejný jako váš. Možná si myslíte, že vám patří, tak jako si myslíte, že vám patří i tato země, ale není to tak.

On je Bohem všech lidí, bílých i rudých. Tato země je pro něj cenná, a kdo jí ničí, neváží si jejího Stvořitele.

Až bude z této země vyhnán poslední  rudý muž a jeho mysl bude jen stínem oblaku nad prérií, bude stále žít duch mých otců na tomto břehu a v těchto lesích. Protože milují tuto zemi stejně jako novorozeně miluje tlukot srdce své matky. Když vám svou zemi prodáme, milujte ji tak, jako jsme ji milovali my, starejte se o ni, jako jsme se starali my, pamatujte si ji takovou, jaká je teď, když si jí berete.

A snažte si jí vší silou, vaším duchem i srdcem udržet takovou pro své děti a milujte ji, jako Bůh miluje nás všechny.

Protože jedno víme – náš Bůh je stejný. Tato země je mu svatá.

Ani bílý muž nemůže uniknout společnému osudu. Možná jsme přece jen bratři. Uvidíme.

Z proslovu náčelníka Seattla

k prezidentovi  Spojených států amerických

v roce 1855

 

Chalíl Džibrán

Chalíl Džibrán

O jídle a pití

Kéž bychom mohli žít jen z vůně země, vzduchu a světla!

Váš stůl je oltář, na kterém je obětováno vše čisté a nevinné z lesa a pole pro to, co je v člověku ještě čistší a nevinnější.

Když se zakousnete do jablka, myslete si v srdci:

„Tvá semínka budou žít dále v mém těle, poupata vykvetou v mém srdci, tvá vůně bude mým dechem a spolu se budeme těšit v kteroukoli roční dobu.“

A na podzim až budete sklízet hrozny ze své vinice, řekněte si v srdci:

„Také já jsem vinohrad a moje plody se budou sklízet, lisovat a jako nové víno budu i já uchováván ve věčných sudech.“

A v zimě, až budete víno nalévat, ať je každý pohár pro vaše srdce písní, která vám připomene krásu podzimních dní i vinohradu.“

Chalíl Džibrán, Prorok

Chalíl Džibrán

Chalíl Džibrán

O kráse.

Kde hledat krásu a nacházet jí, kdybychom sami sobě nebyli cestou a světlem?

Jak o ní mluvit, pokud naše slova neprýští z duše?

 

Uražení  a poranění tvrdí: „Krása je vlídná a dobrotivá, přichází k nám jako mladá matka, trochu nesmělá pro svou vznešenost.“

Vášnivci říkají: “Ne, krása je mocná a budí strach. Jako bouře otřásá zemí pod námi i nebem nad našimi hlavami.“

Unavení a vyčerpaní říkají: „Krása je jemné šepotání, promlouvá v naší duši. Její hlas je v okolním světě jako slabé světýlko, chvějící se strachem ze stínu.“

Ale neklidní praví:“Slyšeli jsme v horách její volání, spolu s ním přichází dusot kopyt, tlukot křídel a lví řev.“

Ve městech noční hlídači říkají: „Krása přichází s ranními červánky od východu.“

V poledne říkají pracující: “Viděli jsme ji, jak se nakláněla z oken večerních červánků.“

V zasněžených horách se říká: “Přijde s jarem, přeskočí kopec.“

V letních vedrech říkají sekáči: „Viděli jsme jí tančit s podzimním listím, ve vlasech měla sněhobílý pramínek.“

To vše už jste o kráse řekli.

Ale ve skutečnosti jste nemluvili o ní, nýbrž o neukojených touhách, a krása není touha, krása je okouzlení.

Nejsou to žíznící ústa ani prázdná natažená dlaň, nýbrž horoucí srdce a okouzlená duše.

Není to obraz, jaký byste chtěli vidět, ani píseň, kterou byste chtěli slyšet. Je to obraz, který vidíte, i když jsou vaše oči zavřené a píseň, kterou slyšíte, i když jste si zacpali uši.

Není to míza z rozpraskané kůry ani křídlo na nějakém spáru, je to zahrada v plném květu a sbor andělů ve stálém letu.

Lidé z Orphalesy, krása je život, když nám odhalí svou svatou tvář. Ale ten život jste vy a jste i ten závoj.

Krása je věčnost, která se dívá do zrcadla.

Ale ta věčnost jste vy a vy jste to zrcadlo.

 

Egypt

Egypt

• Egypt - civilizace zasvěcená Věčnosti
• Historicky vzato byla magie pěstována ve svatyních starého Egypta, Persie, Babylónie, Indie a dalších prakulturách.
• V magii věří již ten, kdo věří v hlubokou jednotu všeho existujícího, avšak „síly světa forem se netvoří ve svých hrubě vnímatelných účincích (které my dnes nazýváme fyzické nebo empirické), ale projevují se nevypátratelným,
tajemným a nedefinovatelným způsobem, který se právě nazývá magický a který představuje poslední a nejtemnější komplikaci nám známých, avšak z části také nám neznámých, takzvaných přírodních zákonů“. ( Schertel, Magie: Geschichte, Theorie, Praxis 1923.)
• Lakotský šaman Ghosthorse jednou řekl: "Tomu, čemu vy křesťané říkáte andělé, my Indiáni říkáme duchové."
• Egypťané považovali člověka za prostředek k pochopení celého vesmíru. Tím, že pochopí svoji existenci, může člověk objevit hlubší pravdy, odvodit jaká je realita při pohledu zdola i shora. Tito moudří kněží učili, že vše existuje v jedné velké mysli, že jsme myšlenkami Boha a že jsme sami schopni v naší mysli vytvářet názory. Všichni jsme aspekty jediné reality. Vše je jedno. Jedno je vše.

 

Ukázkový odkaz

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3449 | 100%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one